Ansábl

Honza Pařil

Divadlu se aktivně věnuji o února roku 2007, kdy jsem v A-studiu Rubín uvedl svoji autorskou one-man show WC STORY. V životě jsem vyzkoušel řadu profesí a činností (výtvarník, módní návrhář, technolog, tiskař, grafik, vydavatel, redaktor, fotograf, vizážista, barman…), ale nikdy jsem nezažil to, co na jevišti… V roce 2012 jsem založil Divadelní studio Žižkov. S Rodinným divadlem spolupracuji od roku 2013 a těším se na každý nový projekt…

Ondřej Dobisík

Studuju hudební vědu na FF UK, na které se pokouším dostat do druhého ročníku. Baví mě hudba, která mě baví, kupříkladu 60s rock’n’roll, first-wave ska, renesanční polyfonie především 16. století, bulharsko-byzantské staroslověnské liturgické zpěvy, keltské pijácké písně, Eric Clapton, Míša Tučný a tradiční zpěvy sardinských pastýřů. Jinak přirozeně tíhnu k herectví a pivu, asi jako každý muzikant. Ve volném čase hraju závodně kuličky, hraju si s GNU/Linux nebo koukám na anime.

Tereza Simandlová

Jak si dny plynou, čajuju, knihovničím, otevírám vědu, dobrovolníkuju, čočkou chytám oka-mžiky a vedle toho sem tam vodím. Vodím kamarády po výletech, potkaničky do školky a loutky v RD.

 

Kateřina Weissová

Jsem knihovnice, sběratelka čajových pytlíků a výletnice. Mám ráda čokoládu, naušnice a jaro. Divadlo je pro mě výzva a od doby, co se vyskytuju v Rodinném divadle se na jakékoliv divadelní představení dívám úplně jinýma očima. Líbí se mi dávat život loutkám a být ve společnosti neobvyklých lidí.

Daniela Kapičková

Pracuji jako lektorka češtiny, mám ráda její barevnost, jak se s ní dá pracovat a tvarovat jí. A divadlo – baví mě, ráda mluvím za loutky, ráda pomáhám v zázemí a těší mě sledovat, jak při hraní vzniká společný prostor, ve kterém se vzájemně propojíme. Mám ráda divadlo všeobecně a kromě toho přírodu, zvířata, děti a jejich smysl pro nesmysl, jsem náslunečná, bojím se adrenalinových sportů, nemám ráda lež, přetvářku, závist a násilí.

Markéta Kvizdalská

Jsem na mateřské dovolené, mám ráda výtvarno a baví mě pomáhat dobrým věcem a lidem. Ráda navštěvuji zajímavá místa a dělám radost dětem, což se mi s Rodinným divadlem daří.

 

Míša Nosková

Jsem sociální pracovnice, baví mě osvěta a boření mýtů o duševních nemocech. Ve svém životě chci poznávat nové lidi, být v přírodě, hrát si, cestovat, partyzánsky zahradničit, všude jezdit na kole, recyklovat a být šťastná. Divadlo je pro mě prostor bez hranic, kde můžu řádit a divočit.

 

Michal Ježek

Divadlo? Nejsem herec. Jsem rozhlasový redaktor, poloprofi recitátor, vytrvalý zájemce o interpretaci literárních a publicistických textů. Stále se učím pracovat s hlasem tak, aby byl přisvědčivý i tam, kde je třeba dramatičtějšího přednesu. A co na to říkal Li Po Fung: Nejsi herec? Taky budééš… Jo a taky nemám rád poupašky, který řvou a buděj lidi ještě před budíčkem.

 

LPF

Deset let jsem působil jako inspicient loutkového divadla ve Velkých Popovicích (v Sokole, takže Ni zisk, ni slávu!), paralelně rovněž v již zaniklých divadelních uskupeních Vnor a Duhová vrána. V roce 2011 kupuji maňásky i s oponou z 50. let – půdní nález po R. Dvorském a zakládám Rodinné divadlo. Vlivem předchozí spolupráce s bezdomoveckým divadlem Ježek a čížek a skutečnosti, že jsem vystudovaný sociální pracovník, razím v souboru, v rámci pravidel teatroterapie, metodu divadla osvobození.